Dotazník pro zdravotně postižené

Úvodní strana » EU projekty » ADIP EQUAL » Dotazník pro zdravotně postižené

V rámci části projektu zaměřené na shromáždění informací od zdravotně postižených osob (OZP) bylo osloveno prostřednictvím různých organizací pro zdravotně postižené 1 000 zdravotně postižených občanů, tedy 250 v každém ze čtyř krajů. V každém kraji zahrnovalo zjišťování vždy okres s krajským městem i okres s menším okresním městem. Dotazníky byly distribuovány v období 21.-25.11. 2005 a zpět se jich vrátilo 68%. Organizaci sběru dat prováděla naše společnost ACZ s.r.o.

Tento dotazník zjišťoval:

  • základní charakteristiky respondentů: pohlaví, věk, bydliště;
  • vzdělanostní úroveň OZP: dosažené vzdělání, znalost jazyků, počítačové znalosti, jakému dalšímu vzdělání by dali přednost;
  • jejich zdravotní situaci: typ postižení, vliv postižení na jejich zaměstnanost a
  • jejich situaci na trhu práce: nezaměstnanost, jakým způsobem respondenti získávají zaměstnání.

Jednotlivé otázky a jejich vyhodnocení:

1. Věk a 2. Pohlaví

Dotázaní byli rozděleni do čtyř věkových skupin od 15 do 65 let (15-30, 31-40, 41-55, 56-65). Dolní věková hranice souvisí s legislativním stanovením nejnižšího věku pro možnost pracovního uplatnění a také je věkem dokončení základního školního vzdělání. Věk 65 let byl stanoven jako horní hranice pracovního uplatnění. Druhá otázka, zjišťující pohlaví respondentů ukázala, že mezi nimi bylo 55% žen.

3. Místo bydliště a 4. Jaká je velikost obce nebo města, ve kterém žijete?

Třetí a čtvrtá otázka zjišťovala místo bydliště respondenta a velikost obce, ve které respondent bydlel. Procentuální rozložení respondentů je znázorněné v následující tabulce.

Rozložení respondentů podle velikosti obce a kraje (v %)
Velikost obceStředočeskýLibereckýKrálovéhradeckýPardubický
Do 3 000 obyvatel53,019,316,914,5
3 000-30 000 obyvatel38,123,450,654,1
Nad 30 000 obyvatel8,957,332,531,4


Z uvedeného přehledu je zřejmé, že rozložení zdravotně postižených v souboru respondentů je v jednotlivých krajích velmi rozdílné – ve Středočeském kraji je počet zdravotně postižených nepřímo úměrný velikosti sídla, ale např. v Libereckém kraji je tomu právě naopak. Králeovéhradecký a pardubická kraj mají shodně nejvíce respondentů v obcích střední velikosti.

5. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?


Nejvyšší dosažené vzdělání zdravotně postižených a pro porovnání pro celou ČR z výsledků Sčítání lidu domů a bytů v roce 2001 (v %)
Nejvyšší dosažené vzděláníCelkem celá ČRCelkemŽenyMuži
Nedokončené základní a základní23,825,427,423,1
Vyučení38,538,533,044,8
Střední s maturitou28,728,631,425,4
Vysokoškolské9,07,58,26,7


U obou pohlaví je výrazně nejnižší podíl osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním, naopak nejvyšší zastoupení mají obě pohlaví ve skupině vyučených. U žen je to třetina, u mužů se podíl blíží dokonce polovině. Vzhledem k tomu, že tato skupina osob (vyučení) je nejvíce zastoupena v evidencích úřadů práce a nejhůře hledá pracovní uplatnění, je nutno i osoby zdravotně postižené pouze vyučené považovat za skupinu, která nejvíce vyžaduje pomoc při zvyšování úrovně nebo změně zaměření svého vzdělání.

6. Označte cizí jazyky, které aktivně ovládáte.


Nejvíce zastoupenými cizími jazyky jsou mezi respondenty jazyk ruský, anglický a německý.

Podíl respondentů se znalostí cizího jazyku (v%)
JazykCelkemŽenyMuži
Ruský35,936,435,2
Anglický27,226,328,8
Německý24,523,725,6
7. Používáte osobní počítač?,8. Označte všechny programy, ve kterých jste schopni pracovat. A 9. Máte přístup k internetu?


Procento osob podle věkové kategorie, kteří používají často nebo naopak nepoužívají vůbec výpočetní techniku
Věková kategorieOsoby používající často výpočetní technikuOsoby nepoužívající vůbec výpočetní techniku
15 - 30 let40,927,6
31 - 40 let39,641,0
41 - 55 let23,053,0
56 - 65 let12,263,4


Užívání počítače je i u OZP, stejně jako u jiných skupin obyvatelstva, silně věkově diferencované. Nejméně užívá počítač logicky nejstarší věková kategorie – ve věku 56-65 let ho nepoužívá vůbec 63% respondentů. Nicméně i v nejmladší věkové skupině je takových respondenttů více jak čtvrtina. Je tedy jasné, že rozvoj počítačových znalostí může být pro lepší uplatnění OZP na trhu práce velmi důležitý. V úrovni znalostí a schopností pracovat se softwarovými produkty zjevně výrazně převažují schopnosti používat jednodušší počítačové produkty (textové a tabulkové programy, práce s Internetem a elektronickou poštou). Velmi málo jsou zastoupeni respondenti, kteří dokáží pracovat s odbornými produkty nebo programovat. Z hlediska možností využívání Internetu pro vzdělávání OZP dotazník zjišťoval míru dostupnosti této formy komunikace. Z respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku jich 35% má Internet k dispozici doma a 23% mají přístup k Internetu jinde než doma.

10. Jakým způsobem si v současné době doplňujete vzdělání?, 11. Uveďte prosím všechny překážky, které brání Vašemu dalšímu vzdělávání nebo je výrazně omezují. A 12. Označte prosím všechny druhy vzdělávání, které by podle Vašeho názoru zlepšily možnosti Vašeho pracovního uplatnění.


Hlavní způsoby zvyšování stávající kvalifikace OZP (v %)
Způsob zvyšování kvalifikaceCelkemŽenyMuži
Samostudium54,753,356,4
Distanční vzdělávání4,96,73,0
Běžné vzdělávací zařízení15,916,715,0
Speciální vzdělávací zařízení pro OZP19,116,721,8
Jiným způsobem5,46,63,8


Z tabulky je patrné, že jak muži, tak ženy dosud jednoznačně preferují samostudium. S velkým odstupem následuje využívání služeb speciálních zařízení pro OZP a běžná vzdělávací zařízení. Na 100 zdravotně postižených, kteří odpověděli pozitivně na otázku o vzdělávání, však připadá 142 zdravotně postižených, kteří se nijak nevzdělávají. Hlavními překážkami v dalším vzdělávání jsou podle OZP zvláště jejich zdravotní stav (z více jak 55% pro muže a asi 48% pro ženy), dále pak finance (25% u žen, o několik procent méně u mužů) a do určité míry také doprava do místa vzdělávání. Většina zdravotně postižených má na základě dosavadních zkušeností vlastní představu, kam by mělo směrovat jejich další vzdělávání, aby lépe obstáli na trhu práce.

Struktura požadovaných oborů dalšího vzdělávání (v %)
Směr vzděláváníŽenyMuži
Zvýšení stupně vzdělání29,026,3
Jazykové znalosti26,325,7
Počítačové znalosti28,326,8
Komunikační a prezentační dovednosti15,920,9
Technické a manuální dovednosti0,20,3
Zdravotnické a pečovatelské znalosti a dovednosti0,20,0


Poměrně rovnoměrně jsou zastoupeny tři hlavní oblasti, ve kterých by si chtěli zdravotně postižení zlepšit svoji kvalifikaci - zvýšení stupně vzdělání, získání nebo zvýšení počítačové gramotnosti a na třetím místě je získání nebo zvýšení jazykových znalostí. Jen s malým odstupem za těmito třemi důvody zaostává získání komunikačních a prezentačních dovedností, to by ocenili obzvláště muži.

13. Označte všechny právní oblasti, se kterými jste seznámen/a:


Ve struktuře odpovědí o oblastech, kterou respondenti znají, vede znalost legislativy o zaměstnávání osob se zdravotním postižením spolu s legislativou, upravující příspěvky a dávky pro zdravotně postižené. Naopak zřetelně nejslabší znalosti žen i mužů jsou v oblasti legislativy, upravující zákaz diskriminace zdravotně postižených osob v pracovněprávních vztazích.

Znalost oblastí legislativy ve vztahu ke zdravotnímu postižení (v %)
Znalost oblasti legislativyŽenyMuži
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením27,125,2
Důchodové pojištění osob se zdravotním postižením11,916,9
Státní sociální podpora osob se zdravotním postižením15,914,7
Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích7,18,2
Příspěvky a dávky pro zdravotně postižené26,625,8
Daňové úlevy pro zaměstnavatele při zaměstnávání OZP11,49,2


14. Označte prosím všechny typy zdravotního postižení, kterými trpíte A 15. Jak se změnila Vaše ekonomická aktivita po vzniku Vašeho zdravotního postižení? (netýká se osob s postižením vrozeným nebo získaným před zahájením ekonomické aktivity):


Struktura respondentů podle pohlaví a typu postižení
Typ postiženíŽenyMuži
Zrakové22,522,6
Sluchové7,111,3
Fyzické40,635,6
Mentální3,05,9
Psychické5,27,9
Civilizační choroby21,716,7


Nejvíce bylo mezi respondenty zastoupené tělesné postižení, kterým trpělo více jak 40% žen a 35% mužů, dále zrakové postižení a postižení civilizačními chorobami. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že vznik zdravotního postižení se neprojevil na dosud vykonávané pracovní aktivitě jen u 18%, přičemž méně se zdravotní postižení projevilo u mužů. Naopak celých 48% respondentů se stali v důsledku zdravotního postižení museli změnit druh práce nebo zkrátit pracovní úvazek. Je tedy vidět, že u naprosté většiny respondentů způsobilo zdravotní postižení ztrátu nebo zhoršení zaměstnání.

16. Pobíráte invalidní důchod?


Invalidní důchod plný pobírá 44,3% z respondentů. Částečný invalidní důchod pobírá 31,4% a žádný druh invalidního důchodu nepobírá zbývajících 24,3% respondentů. Z hlediska věkových kategorií podíl osob pobírajících plný invalidní důchod z celého souboru zdravotně postižených klesá s věkem.

17. a 18. Která z uvedených možností odpovídá Vaší současné situaci? – zjišťování zaměstnanosti a nezaměstnanosti


Celkem 19% respondentů pracovalo v době šetření na částečný úvazek a 18% na plný. Nezaměstnaných bylo 59% respondentů. Pouze 2% žen a necelých 6% mužů pracovalo jako soukromí podnikatelé. Z respondentů, kteří jsou momentálně nezaměstnaní jich 40% práci nehledá. Dalších 29% jich práci nehledá, protože jim zdravotní stav neumožňuje vykonávat žádnou práci a z důvodu přesvědčení o nemožnosti ji nalézt ji nehledá necelých 8% nezaměstnaných. Na budoucí zaměstnání se připravuje téměř 7% OZP bez práce.

19. Jak dlouho již hledáte práci?, 20. Označte všechny způsoby, kterými jste doposud hledal/a zaměstnání. A 21. Jaký je podle Vašeho názoru nejčastější důvod Vašich neúspěšných přijímacích řízení do zaměstnání?


Z hlediska délky nezaměstnanosti je méně než desetina nezaměstnaných zdravotně postižených bez práce méně než 3 měsíce. Naopak čtvrtina je bez práce déle než 3 roky a kolem 40% po dobu 1 až 3 let. To do značné míry vysvětluje předchozí vysoký podíl těch zdravotně postižených, kteří práci již vůbec nehledají. Pokud se jedná o hledání zaměstnání, tak nejčastější způsob je spolupráce s úřadem práce, kterou vyhledává 38% žen a 34% mužů, na druhém místě byla varianta „přímé oslovení potenciálních zaměstnavatelů“, kterou využila více jak čtvrtina žen a pětina mužů. Naopak vyhledávání práce přes internet používá pouze 6% žen a 8% mužů, vlastní inzeráty si zadávají méně jak 3% mužů a 2% žen. Z postižených, kteří neuspěli při hledání zaměstnání, jich plných 33% uvedlo jako důvod neúspěchu zdravotní postižení. Dalších 33% označilo za hlavní důvod to, že zaměstnavatel si vybral jiného (lepšího) uchazeče. Podle 13% respondentů zaměstnavatel hledal uchazeče s jinou praxí a ve 12% případů hledal zaměstnavatel uchazeče v jiném věku.

Speciální nabídka!

Kurzy v Dobřichovicích a Letech:

 

Rétorika, Trénink paměti, Asertivita v rodině, Angličtina pro rodiče s dětmi, Dramatický seminář

Aktuality

Nový rekvalifikační kurz! Pracovník v sociálních službách

E-LEARNINGOVÉ KURZY ZA VSTŘÍCNÉ CENY

Nemáte čas docházet na kurz? Chcete se učit z domova? Vyzkoušejte některý z našich e-learningových kurzů!

LEKTOR - Rekvalifikace

Naučíme Vás učit! Akreditovaná rekvalifikace Lektor pro ty, kteří se chtějí učit!

NOVĚ NA FACEBOOKU!

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku a získejte slevu 15 % na jeden z našich kurzů!

CESTOVATELSKÉ VEČERY

Pravidelné cestovatelské večery s promítáním a zajímavým vypravováním.

POČÍTAČOVÝ BALÍČEK PRO SENIORY

Kurz "Počítačový balíček pro seniory" je vhodným dárkem pro Vaše blízké! Kurz je určen seniorům - začátečníkům. Krok po kroku k pokroku!

KURZ ASERTIVITY

Vyzkoušejte ověřený kurz asertivity vyučovaný profesionální a zkušenou lektorkou.

NOVINKA!

Zajděte si na nové kurzy zahradní architektury a naučte se, jak vylepšit svou zahradu.

KURZY ŠITÉ NA MÍRU

Pokud máte na kurz určité speciální požadavky, rádi se Vám přizpůsobíme.

Více aktualit =>

10 % SLEVA PRO STUDENTY, SENIORY A SKUPINY

Využijte slevy pro studenty, seniory a skupiny na všechny kurzy pro veřejnost.